Nejčastější chyby při nošení miminka

Hurá! Měsíce čekání jsou za vámi, miminko je na světě a vy se nemůžete dočkat, až konečně vyzkoušíte ten krásný šátek, který máte už tak dlouho nachystaný. Všichni si přeci to šátkování tolik pochvalují! Ale ouha. První navázání nedopadne zrovna nejlépe. Miminko pláče, je moc nízko a celé to prostě vypadá úplně jinak, než na instruktážních fotkách. Přitom jste postupovala podle návodu. Tak kde se stala chyba? 

Naučit se správně vázat šátek není žádná věda, přesto se mnoho maminek v počátcích šátkování potýká s různými překážkami. Není se čemu divit. Miminko je tak malé a křehké, možná máte strach, že mu ublížíte, bojíte se, aby při navazování nevypadlo, nebo jste nervózní, protože pláče. To všechno má pak za následek nedobře dotažený úvaz. A právě těsné dotažení je jednou z nejdůležitějších zásad správného nošení.

Ty máte sice pečlivě nastudované, ale stejně vám přijde, že miminko nemá dostatečně kulatá zádíčka, ani nožky do tvaru písmene M. Možná je miminko moc nízko. Nebo máte pocit, že je šátek příliš volný a miminko v něm tak nějak klouže. Už je vám asi jasné, že všechny tyto body souvisí právě s dotažením. Jediné těsně dotažený šátek může udržet miminko ve správné poloze po celou dobu nošení. Jedině těsným dotažením docílíte toho, že bude mít miminko dostatečně podsazený zadeček, a díky tomu bude mít krásně kulatá záda a kolena výš než kyčle, tedy do tvaru písmene M. Jedině těsné dotažení zajistí, že miminko nebude v šátku klouzat. 

Jenže jak toho těsného dotažení docílit? Především se toho nesmíte bát. Utáhněte šátek co to jenom jde. Jedna z největších výhod elastického šátku je právě jeho pružnost a poddajnost, kterou jako začátečník u dotahování oceníte. Nemějte strach, že to bude moc. Nebude. Tahejte a tahejte, dokud nebudou oba pruhy šátku napnuté. Najednou, jako zázrakem, bude miminko v té správné poloze, a to nejen co se jeho tělíčka týká, ale i usazení na vašem těle. Málo kdy se totiž stane, že by bylo příliš vysoko (což se děje nejčastěji proto, že si úvaz na začátku špatně předpřipravíte). Většinou je problémem spíše opak – tedy že je miminko moc nízko. Řešení? Dotahujte. To, že je vše, jak má být, poznáte tak, že když se předkloníte, miminko se v šátku neprověsí, ale zůstane stále na stejném místě. Pokud to tak není, klidně začněte úplně od začátku. 

To se samozřejmě jednoduše řekne. Ale co když během uvazování miminko pláče? A co když pláče dokonce i po tom, co máte úvaz hotový? Možná se mu tam nelíbí a nechcete ho trápit… ale nebojte. Často miminka při navazování a na začátku nošení pláčou, protože vycítí, že je maminka nervózní, že má strach a není si vázáním ještě jistá. A to je potom takový začarovaný kruh. Nevzdávejte to. Většinou to chce jenom čas, a jakmile se pro vás vázání stane rutinou, bude i miminko mnohem klidnější. Velmi často se pak miminka uklidní při chůzi, tak s navázaným šátkem zkuste vyrazit ven – pobyt na vzduchu mimo domov prospěje vám oběma. 

Pokud si i přes to nejste jistá, zda děláte všechno správně, můžete ještě zkontrolovat nejčastější začátečnické chyby, se kterými se maminky v počátcích nošení potýkají. Třeba poloha hlavičky miminka. Ta by neměla být ani zakloněná, ani předkloněná, ale přesně v ose s páteří. To zajistíte, kromě již zmiňovaného dotažení, také jištěním hlavičky látkou šátku (alespoň v prvních několika měsících). Další z častých chyb je i špatná poloha rukou miminka – obě by totiž měly být ve stejné pozici, a to nejlépe položené na vaší hrudi. To si nezapomeňte zkontrolovat před finálním dotažením, protože pak už nebudete mít možnost je upravit. Pokud se vám kdykoli v průběhu nošení cokoli nezdá, vždy je pro klid v duši lepší miminko vyndat a úvaz předělat, nebo to zkusit jindy. Za chvíli si ani nevzpomenete, jak jste se během těch prvních navazování zapotila ☺