Jaké benefity přináší nošení dětí v šátku?

Role budoucí matky je kritická nejenom během těhotenství, ale i v prvních třech měsících věku, kdy si novorozené miminko zvyká na náš svět. Tomuto období dnes již oficiálně říkáme čtvrtý trimestr. I v této době je matka naprostým středobodem v životě miminka. V děloze bylo miminku teplo, jedlo i spalo, kdy chtělo, vzhledem k těsnému prostředí mělo pocit bezpečí a tělesné procesy matky mu hrály do ucha jako ta nejpříjemnější hudba. Najednou je však venku, v chladu, kde musí bojovat o potravu (sání je velice fyzicky náročné), spí a žije ve velkém otevřeném prostoru, na který jeho očička ještě nejsou přivyklá. Nevidí kolem sebe a ztrácí tak pocit jistoty a hlavně bezpečí. Ostré zvuky z ulice, nebo cinkajícího nádobí jsou neznámé a děsivé. Novorozenec na toto prostředí reaguje pláčem, kolikami, vytřeštěnými kukadly a rozhozením rukou, čímž hledá ohraničení dělohy, ve které měl bezpečí. První tři měsíce jsou kritické pro zdravý rozvoj psychosociálního vývoje Vašeho potomka. A pokud se Vám úplně nezdařilo těhotenství či porod, nyní máte možnost to napravit.

Šátkování je jednou z metod, která Vám v tom může pomoci. A ještě u toho máte volné ruce! Miminka přitisknutá na hrudi lépe prospívají jak po psychomotorické stránce, tak psychicky. Podle výsledků japonského průzkumu uveřejněného na Psychology Today, má přenášení miminka velký vliv na jeho psychosociální rozvoj. Studie prokázala, že se miminka automaticky ztiší a uklidní, jakmile jsou zvednuty do náruče. Děti jsou totiž neurobiologicky naprogramované, aby přestaly plakat, pokud jsou v objetí. Jedná se o koordinovaný set mozkových, motorických a srdečních reakcí řízených mozečkem. Tyto reakce jsou tedy velmi staré a člověku vlastní. Na venek se dítě zklidní, avšak uvnitř se děje mnohem více – zpomalí se tepová frekvence, tělo se zafixuje a přestane se hýbat. Toto je i důvod, proč děti nošené v šátku jsou klidné a velmi rychle upadají do spánku.

Těsné uvazování miminek má i dlouhodobé psychologické dopady. Vzhledem k tomu, že nošení je zatím „v plenkách“, nemáme studie, které by mohly potvrdit dohady o tom, že děťátka nošená v šátku budou silnější osobnosti, které nebudou mít potřebu „domazlení“, či nebudou projevovat závislosti na dalších osobách. Způsob staré školy, který doporučoval, aby se dítě před spaním nechalo vybrečet, přispíval k vývoji neurotických jedinců s nízkým sebevědomím a strachem ze samoty. Šátkování tedy přislibuje rozvoj silných osobností, znajících svoji cenu, se schopností se samy rozhodovat a jasně definovat, co je pro ně nejdůležitější, místo aby přejímaly vzorce od lidí, které mají strach ztratit.

Mezi fyziologické dopady na nošení patří například jemná adaptace na nový svět, do kterého miminko přichází. Novorozenec zavěšený v šátku slyší dech a srdeční tep matky, stejně jako cítí pohyb, který zná ještě z bříška. Omezený prostor v šátku mu bříško také připomíná a umožňuje mu se uklidnit. Studie prokázaly, že nošení dítěte v šátku snižuje množství adrenalinu, tedy stresového hormonu, v jeho krvi. Miminko je více v klidu a relaxuje.

Šátkování dále posiluje srdeční činnost, čímž přispívá k prokrvení organizmu a hlavně plic, tudíž i zásobování dětského organizmu kyslíkem. V neposlední řadě nošení podporuje zažívání, takže děťátka trpící kolikami, najdou v šátku úlevu.

Z mnoha stran zaznívají obavy o motorický vývoj miminka, hlavně o jeho pohybový aparát. Avšak u nošených dětí se rychleji vyvíjí kyčelní klouby a posiluje se skupina svalů zvaných ilio-psoas. Toto jsou svaly vedoucí od dolních končetin až do břicha a jsou zodpovědné za vzpřímený postoj.

Nesmíme také zapomínat, že dítě z nosítka vidí více, než z kočáru. To rozvíjí jeho zvědavost a schopnost učit se novým věcem. Jsou i dohady o tom, zda může mít šátkování vliv na vyšší inteligenci dítěte v dospělém věku.

I dnes najdeme odpůrce nošení dětí v šátku, kteří hrozí negativy pro dítě i nosícího, pro které však nejsou žádné důkazy. Naopak mnoho světově uznávaných studií se shoduje na tom, že nošené děti jsou všeobecně klidnější, uvolněnější a spokojené. O dopadech na jejich dospělou osobnost se můžeme zatím jenom dohadovat, avšak i zde převažují pozitivní očekávání.

A jaké jsou Vaše zkušenosti? Rádi si je přečteme v komentářích.

Zdroje:

BellyBelly. (16. 6. 2015). Babywearing – The Benefits of Wearing Your Baby. Převzato z https://www.bellybelly.com.au/baby/babywearing-the-benefits/.

Bergland, Ch. (22.4:2013). The Neuroscience of Calming a Baby. Převzato z https://www.psychologytoday.com/us/blog/the-athletes-way/201304/the-neuroscience-calming-baby.

Bílková, I. (16.8.2007). Nošení dětí na těle. Převzato z http://www.nosenideti.cz/clanek.php?clanek_id=75.

Potužníková, J. (24.5.2017). Opomíjený čtvrtý trimestr. Miminko se během něj vyrovnává s příchodem na svět. Převzato z https://www.maminka.cz/clanek/opomijeny-ctvrty-trimestr-miminko-se-behem-nej-vyrovnava-s-prichodem-na-svet#part=2.

Wrap your baby. (12. 2. 2013). Cultural Babywearing – Traditional Baby Carriers. Převzato z https://wrapyourbaby.com/cultural-babywearing/.